Tak a máme to tady. Mor včelího plodu propuknul i u nás. Nejméně u 4 včelařů byl laboratorně prokázán výskyt tohoto onemocnění včelstev.
6.4.2015 Luděk Kozelský
Záhadné úhyny včelstev na konci léta 2014.
Jistě to mnohé z vás postihlo a v době, kdy jste se chystali fumigovat, byly úly bez včel i když plné zásob. Mně se toto nestalo a pokud mám informace, tak ani začátečníkům ale spíše těm hodně zkušeným včelařům, kteří se ale tak trochu brání novým metodám.
Nedalo mi to a tak jsem pátral, zjišťoval, vyptával se a probíral své záznamy z celého roku.
A zjištěný závěr?
Jednoznačný! Žádné záhadné nemoci, nebo dokonce různá chemie používaná zemědělci nebo lesáky, jak s oblibou tvrdí někteří včelaři na různých fórech. Byla to VAROÁZA!
Stačilo dohledat starší články včelařských kapacit jako jsou Ing.Dr. Kamler, Ing. Titěra, Dr. Linhart a dalších, a toto porovnat s vlastní zkušeností a vědomostma některých, moderně včelařících kolegů naší ZO.
Rok 2014 byl extrémě příznivý pro přemnožení rostoče VARROA DESTRUCTOR. Kdo toto pravidelně po celou sezonu monitoruje tak dobře věděl, že je nutno změnit způsob léčení.
Starší včelaři, kteří byli vždy zvyklí léčit Gabonem až na konci srpna nebo začátkem září, byli vlastně v pasti.
Jednak mnoho včelařů již nějaký ten rok Gabon vůbec nemá a proto se spoléhali jen na fumigaci v říjnu, což až do roku 2013 šlo a dělal jsem to také tak. Rok 2014 byl ale jiný.
Bylo třeba léčit vlastně celou sezónu. Já (a nejenom já) jsem už v dubnu nechal odpařovat kyselinu mravenčí a pak hned po vytáčení medu koncem července a začátkem srpna taktéž.
Žasnul jsem jaké množství roztočů bylo po letním ošetření na podložkách. Je zřejmé, že do podzimu by jich bylo mnohonásobně více. A přesto po fumigaci na přelomu září a října jsem našel na podložkách v průměru přes 50 roztočů na včelstvo, přičemž v jednom úle jich bylo přes 300!!!!
A důvod prázdných úlů?
Dlouhověké včely, které se již od července začínají líhnout jsou napadené roztočem varroa a stávají se z nich vlastně krátkověké a to ještě i zesláblé různými viry, které roztoč přenáší. Tyto včely si připraví zásoby, ale postupně hynou mimo úl. Léčení v září už jim tolik nepomůže a v říjnu už byly úly prázdné.
Podotýkám, že jsem zazimovával 17 včelstev a při včerejší prohlídce mám 17 včelstev.
Pokud se mnou někdo nesouhlasí a nebo mne chce doplnit - tak pište!
20.2.2015 Luděk Kozelský
POSTŘEHY B.SLÁDEČKA ZE ZÁJEZDU DO RAKOUSKA
Já včelař se dne 26.6.2015 za doprovodu své ne-včelařské ženy zúčastnil včelařského poznávacího zájezdu do rakouských oplozovacích stanic u Mariazell. Vše se odehrálo pod taktovkou Richarda Milerského a jeho manželky, velmi fundovaných včelařů to ze Starých Purkartic za což jim děkuji a Vám uskuteční-li se tento zájezd i příští rok doporučuji. A být Vámi přeskočím na stranu 4….
Rakouská Carnica Asociace
Austria Carnica Association (ACA) je rakouské sdružení pro podporu a kultivaci včel. Sdružení je neziskové, jeho činnost je nezisková a dozvěděli jsme se, že má za cíl podporu a chovu včel, podporu členů, výměnu praktických i teoretických zkušeností, přenos zkušeností, zkušební a výzkumné činnosti atd.
Důraz je kladen čistý chov včely Apis mellifera Carnica a hlavní cíle jsou :
• Snížení bodavosti
• Zvýšení / zlepšení produkce medu /
• Varroa tolerance
• Snížení rojivosti
• Zvýšení produktivity a snížení nákladů obecně
Pro mě jako slezského včelaře byl nejzajímavější a nejpřínosnější způsob šlechtění čistých chovných královen s prokazatelným původem a výkonem záznamů. Tyto jsou šlechtěny na vybraných vysokohorských stanicích, které jsou chráněny zákonem. Jde o horská úzká údolí v Divokých Alpách a která mají rádius cca 7 km a mají přirozenou ochranu tvořenou bariérou hor vysokých cca 3 000m.
Zajímavostí je také projekt AGT - ACA - Chorvatsko, kde jsou na ostrovech Mali a Veli Drvenik (tedy velmi izolovaně) královny šlechtěny se zaměřením na varroa toleranci ..
V Rakousku se vyskytují dva druhy včel (poddruhy):
• Carnica Apis mellifera Carnica POLLMANN, 1879
• Apis mellifera mellifera mellifera nebo Linnaeus, 1758
Apis Carnica
Domov této včely byl a je na jih od Alp - Karpat - obloukem východním Tyrolskem a Istrií přes Balkán, jižní a východní Rakousko, Maďarsko, Českou republiku, Slovensko a do Sedmihradska (Rumunsko).
Dnes můžete najít carnicu po celém světě. Od Rakouska a Německa do Chile, Nového Zélandu nebo v USA, kde byly exportovány.
Vlastnosti
Již před rokem 1900 začali v Rakousku šlechtit Apis Carnica podle produkce medu a mírnosti včelstva, poté pak od roku 1948 Spolkové včelařství pokračovalo s vědecky založenou plemenářskou prací. V posledních letech, chovná asociace intenzivně pracuje na výběru pro zlepšení i na toleranci na Varroa.
Vyšlechtěná Apis Carnica v Rakousku dnes je silná, klidná, málo rojivá a stále více tolerantní k Varroa destructor.
Apis mellifera
Včela tmavá chovaná hlavně ve Francii Švýcarsku, Dánsku, Norsku Švédsku. Zejména díky dobrému přizpůsobení k drsnému podnebí. Tato včela je jedním z nejvíce ohrožených plemen.
V Rakousku je upřednostňován chov Apis Carnica.
CHOVNÝ PROGRAM
Cílem chovného programu ACA je zlepšit toleranci na Varroa a odolnost vůči nemocem obecně, zvýšení produkce medu, snížením bodavosti a rojivosti včel.
Zdůraznili, že chovný program zahrnuje téměř 2000 včelstev. Kdy funguje úzká spolupráce chovatelů a auditorů. Ptali jsme se i na spolupráci s našim ústavem. Odpověď je nepublikovatelná.
Kritéria výběru matek:
• Produkce medu (jak všude ve světě snad jen mimo Kuby, ještě necivilizovaných kmenů a častí Ruska, kde neví, že umřel Lenin je ekonomika na prvním a znova na prvním místě - "Zlato jsou peníze" = med jsou peníze = produkce medu je tedy nejdůležitějším kritériem výběru)
• Varroa tolerance (jak nám bylo řečeno učí se od přírody, kde s roztočem divoká včela problém nemá, a kombinují tyto poznatky s dalšími opatřeními)
• Mírnost včel – včely, které nám předváděli při otevření úlu zůstávaly na plástech ačkoliv někteří z nás metr stáli před česny! Posuzuje se podle bodové stupnice 4 body = velmi klidné; žádná ochrana a žádný kouř, 3 body = klidné; žádná ochrana, a jen trochu kouře, 2 body = agresivní; hodně kouře a ochrana (závoj, rukavice), 1 bod = velmi agresivní / včely létají z pláství nebo ven z úlu, hodně kouře, ochrana obličeje, rukavice; žihadla i ve velké vzdálenosti od včelína. (U mě by bohužel 4 body nedostal žádný úl a 3 tak polovina……)
• Tendence rojení
• Síla včelstva pro přezimování
• Rasové charakteristiky a ještě mnoho dalších faktorů, kterými bych jen unavoval
Co je nejvíce zajímavé (alespoň pro mě), je samotné oplodnění. Žádná inseminace! Tuto metodu v ACA považují za nepřirozenou. A já od svých x-nácti let po zhlédnutí filmu z PLR – Sexmise - také. K oplodnění vybraných matek a vybraných trubců dochází právě v údolích vysokých Alpských masivů. V izolovaných lokalitách. Jedna oplodňovací stanice je výšce cca 2200 m!!! U nás má nejvyšší hora Sněžka 1603 m a Praděd 1492m, tak si umíte představit jak to je vysoko. 26.6.2015 byly na okolních horách ještě zbytky sněhu (včetně několika sněžných mužů)!
Už píšu dlouho a je to znát tak jen ve zkratce pár postřehů:
• Používají i trubčí mezistěny.
• Rakouský včelař si pod přísným dohledem může dovést na oplodňovací stanici za poplatek svou matku na oplodnění.
• ACA v programu „Včelař na zkoušku“ (přesný název nevím) si občan pronajme za nějaký bakšiš kompletní včelstvo s vybavením na jeden rok a každý se pak může rozhodnout, jestli si ho poté odkoupí. Každý si to může dopředu osahat ať ví co včelaření obnáší, což se mi jeví jako perfektní!
• při diagnostikování moru včelího plodu samozřejmě nepálí úly, ale veterinář určí způsob léčení včel……..
• jestli si dobře pamatuji tak včelařů tam mají v přepočtu na obyvatele cca 3x méně
• med tam stojí minimálně (opakuji, že bylo mi bylo řečeno minimálně) 10 éček ale nutno dodat, že polévka nás stála 3,5 a hlavní jídlo 14 éček
• vyšlechtěnou matku si tam můžete, po předchozím nahlášení, koupit za 37,50 Euro, matka z ostrova je dražší
• teď už vím že trubci mají vlastnosti po babičce
A ještě závěrem: když nás k oplodňovací stanici vedl 84-letý včelař a přitom nám přednášel, jak se šlechtí matky a včelaří se v Rakousku, uviděli jsme z dálky staré černé dřevěné úly. Hned jsem znejistěl se mi vybavili všechny naše problémy s morem včelího plodu……O to větší bylo moje překvapení, že při bližším ohledání šlo vidět, že staré dřevo úlů je jakoby opálené. Na můj dotaz je-li tomu tak mi odpověděl, že úly opravu opalují a poté ještě namáčení do louhu. Pak otevřel úl a já jen valil oči jak nám ukazoval zamedované a oplodněné rámky. Na rámcích u něj drtivě převažuje dílo velmi mladé a z větší části i panenské. Tedy pravý opak stavu, který lze spatřit ve většině úlů u nás. Žádná obnova u nás doporučované asi 1/3 díla plodiště. U něj to je obnova celého plodiště! Když jsem se ho ještě zeptal proč má všude nové dílo otázku nějak nechápal… Nakonec odpověděl: „Já přeci chci mít zdravé silné včely, dobrý med a ten prodat za dobrou cenu.“
Můj táta by jen dodal – do kamene vytesat.
zdroj: výklad Prof. Dr. Pechhacker, jeho kolegů a
http://www.aca.at/ (ten je bohužel jen německy)
slohovou práci po 30 letech napsal: Broněk Sládeček
PS: Nejde o žádnou odbornou práci, jen postřehy jak včelaří u sousedů a nějaké mé úvahy a nežijete v Islámském státu tak mě nekamenujte za chyby a nepřesnosti…
